Pro účely uvedení do kontextu si odcitujme paragraf 2 zákona o České televizi:
2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména
a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
Tolik tedy litera zákona. Pojďme se nyní podívat, jak konkrétně, jakou metodikou Česká televize soulad svých služeb se zákonem kontroluje. České televizi slouží ke kontrole dokumenty, tzv. analýzy zpravodajství České televize, které pro Českou televizi dodávají externí mediální agentury. Nejsou levné, plnění je v řádu milionů korun, pro názornost uvádíme zde výsledek jednoho z výběrových řízení na tyto analýzy. – Hodnota zakázky byla 4 182 300,00 Kč bez DPH. Kompletní detaily o této zakázce si můžete přečíst zde. To nejsou malé peníze, ale Česká televize na to má, vždyť hospodaří s ročním rozpočtem přesahujícím 7 miliard korun.
Tolik tedy finanční aspekty. Nyní se pojďme podívat na kvalitu těchto analýz – na ukázkách z konkrétních výstupů. Namátkově vybírám poslední analýzu: „Analýza zpravodajství českých televizí – Q 1 / 2013“, plný text zde. Pojďme si nyní pro představu odcitovat některé vybrané pasáže z analýzy:
„VARIABILITA
- Podíl prezentovaných mužů a žen v Událostech byl přibližně tři ku jedné v neprospěch žen. Do první dvacítky prezentovaných politiků se prosadily pouze tři ženy, ani jednou přitom nebyla jedna z kandidátek prezidentské volby. Genderově nevariabilní přitom byly Události, komentáře, kde tvořil podíl žen pouhých 17 procent zastoupených osob.“ (strana 4).
Tolik statistika genderové vyváženosti. Čárkování, součty, procenta. Nepotřebujeme myslím dalších komentářů.
Pojďme se nyní podívat na „analytičtější“ část dokumentu. Povšimněte si úrovně jazykového stylu. Takto mediální analytik popisuje odebrání licence ČEZu v balkánských zemích. Psalo text analýzy dítě?
„Společnost ČEZ v Albánii a Bulharsku potkala nepříjemná situace. Tamní vlády totiž poukazovaly na vysokou cenu elektřiny poskytovanou tuzemským energetickým koncernem. V Albánii byla ČEZu odebrána licence na distribuci elektřiny, v Bulharsku se po zestátnění dodávek energií a rozsáhlých občanských nepokojích schylovalo k témuž. Právě kvůli popsanému dění se více než třetina informací o podniku nesla v nepříznivém duchu. Tuto situaci mohla pro ČEZ kompenzovat poměrně příznivá, i když minimální, medializace Jaderné elektrárny Temelín, která také do Skupiny ČEZ patří.“ (strana 16).
Skutečnou senzací, ze které mrazí, je ovšem kapitola 5. Moderátoři rozhovorů. (strana 14).
Metodika hodnocení moderátorů je vysvětlena následovně: „Moderátorům rozhovorů se nabízí celá škála možných způsobů pokládání dotazů a získávání informací od interviewovaných politiků. Standardizovaná metodika pak dovoluje kvantifikovat, nakolik byl moderátor či moderátorka vůči zpovídanému hostovi konfrontační, přesněji řečeno, jaký podíl z jím pronesených replik tvořily repliky takzvaně konfrontační (příkladem konfrontační repliky může být tzv. zjišťovací záporná/neshodná otázka „Není to spíš naopak?“ nebo pochybová/podivová replika „Jak je možné, že vláda dosud vládne, když jste s ní tak nespokojeni?“). (strana 14).
Skutečně umrtvující je komentář: „Na repliky nejbohatší byly relace Hyde Parku, které moderoval Lukáš Dolanský. Jak ukazuje následující tabulka, moderátor vedl pět ze sedmi vydání pořadu s neintenzivnější moderací. Vysoký podíl konfrontačnosti replik byl přitom zaznamenán při rozhovoru Dolanského s Borisem Šťastným z 19. února.“ (str. 14).
My co ze socialismu pamatujeme na čtení mezi řádky, nepotřebujeme další komentář. Neslouží dokument jako pracovní podklad odůvodňující odvolání nepohodlných moderátorů? Není možné dokument takto použít? Popřípadě, neslouží dokument k zastrašení moderátora, který „začal zlobit?“ Ani slovo o kvalitě přípravy moderátora, o jeho věcné znalosti tématu. Toto lze považovat skutečně za zarážející.
Závěr
Analytická, intelektuální i jazyková úroveň materiálu je ubohá, viz formulační perly: „I zde je nutno připomenout, že hlavní relace České televize výrazně nejčastěji informovala o dění na tuzemské politické scéně před, během a po volbě prezidenta. Jak Miloš Zeman již v předvolebních duelech předznamenával, jeho první zahraniční návštěva v pozici hlavy státu vedla na Slovensko. Stát za východní hranicí Moravy byl připomínán také v souvislosti s 20. výročím rozdělení česko-slovenské federace. “ (strana 18)
Rés summé
Praktická využitelnost dokumentu je nulová, pokud za praktickou využitelnost nepovažujeme manažerský podklad pro odvolání či vyplísnění novináře, který začal „zlobit“. Je skutečně smutné, že za dokumenty podobné úrovně jsou utráceny peníze daňových poplatníků: kdy čárkovací statistika s plochým komentářem je vydávána za analýzu.
Analýzou těchto analýz jsem chtěl ukázat na stav České televize. Sám za sebe už chápu, proč nebyl generálním ředitelem ČT zvolen tenkrát ve výběrovém řízení Fero Fenič, podle jakých kritérií mohli takového člověka vyloučit. I odpovědi na další proč… – A to byl důvod vzniku tohoto článku. Hezký den!