Citujeme dotyčný odstavec: „Zdražování vody je každoročně předmětem mnoha emotivních diskusí, přičemž drtivá většina populace je přesvědčena (a ve svém přesvědčení ubezpečována vodohospodářskými populisty), že rostoucí poplatky za vodu končí v kapsách nadnárodních vodohospodářských společností, jejichž symbolem je (nejen) světová vodohospodářská jednička – francouzská Veolia. Ne každý ale ví, že právě tato společnost za dobu působnosti v Česku v naší zemi víc investovala, než získala – rozdíl jsou nemalé dvě miliardy korun. I když tato společnost, stejně jako jiné vodohospodářské společnosti, samozřejmě zisk vytváří (a je jistě na diskusi, jestli je její zisk přiměřený nebo velký), pohybuje se tento zisk, podle místních podmínek, obvykle v řádech jednotek procent. Právě spojení „místní podmínky“ je přitom důkazem skutečnosti, že ceny vodného a stočného neurčují zdaleka jen vodohospodářské společnosti.“
Kromě zmíněného ekonomického nesmyslu a úplných lží je zajímavý také motiv diskreditace odpůrců každoročního zvyšování ceny vodného a stočného, kteří jsou v citaci vztekle vydáváni za vodohospodářské populisty. Za to by se opravdu nemuselo stydět ani Rudé právo…
Jak je to s Veolií doopravdy?
Tady je tabulka zisků Veolie za Prahu, která nám může posloužit pro představu, jak si vede Veolia v ČR. To jen abychom mohli s Petrem Havlem diskutovat o těch „jednotkách procent“ a zda-li je zisk velký nebo přiměřený. LOL.
A zde bychom si mohli teoreticky i smlouvu s Veolií vyhledat, kdyby portál pro zveřejňování smluv Hlavního města Prahy fungoval, jak má. (Upozornil jsem již Prahu, že po zadání IČ Veolia (49241214) mi portál nevyhledá žádné smlouvy. – Tak uvidíme, zda dojde k nápravě či jen k emotivní diskusi.
A zde si můžete přečíst výroční zprávu firmy Veolia za rok 2011. V roce 2011 činily čisté zisky společnosti Veolia 290.000.000 Eur, tzn. dle současného kurzu to činí 7.830.000.000 Kč. Čistý zisk. Za rok 2012 není ještě výroční zpráva na webu Veolie k dispozici.
Abych byl zcela srozumitelný: Nevadí mi příjmy firmy – naopak. Zaplaťpánbůh za to, že firmy jako je Veolia prosperují. Je to komerční subjekt – tak nechť prosperuje a zaměstnává lidi.
Vadí mi ty účelové lži a ta odporně slizká PR propaganda článku, jehož jediným cílem je vysvětlit občanům, proč dojde v příštím roce k dalšímu zdražení vody a vylepšit PR firmám jako je Veolia.
Krásná věta: „O co pomaleji totiž bude zdražovat voda v nejbližší budoucnosti, o to rychleji se budou muset ceny vody zvýšit v budoucnosti vzdálenější.“
Jaj!
Doslova nádherná je věta: „Jásat nad mírným zdražením ale není na místě.“ – Čtenáři je takto podsouváno, neurolingvisticky programováno, že by měl být ještě vděčen za to, že zdražení je pouze mírné, ale redaktor jej střízlivě chrání před jásáním. Vskutku krutá a přísná rétorická figura.
Srovnejme přitom s jiným článkem z českého tisku: Za posledních 23 let zdražila voda stonásobně.
Jásáme tedy už skoro čtvrt století pane Petře Havle. 🙂
Dále mi vadí ta chabě zastíraná agrese proti oponentům, kteří by si dovolili s PR pana Havla polemizovat, vybírám namátkově nadávky:
„vodohospodářští populisté“
„emotivní diskuse“
„populistická a krátkozraká strategie“
Jako bych slyšel doktora Goebbelse: Na ja. Gut. Gut. Gut. Wunderschön.
Nepodceňoval bych tyhle signály. Jsou v různých podobných článcích systematické, objevují se i v prohlášení politiků. Je to příprava na „utažení šroubů“ a – kritiku ano, ale konstruktivní. Frázi samozvanci a zaprodanci, ani nemusím připomínat, připomíná ji ve svých projevech často Václav Klaus.
Článek Petra Havla přímo vybízí ke vstřícnějšímu přístupu k vodárenským korporacím ze strany obcí: „Pokud by obce a města poplatky za zábory nevybíraly (přece jen jde o opravy a rekonstrukce ve veřejném zájmu, zejména pak v zájmu právě jejich obyvatel), nebo byly poplatky nižší, snížily by se i ceny vodného a stočného.“ – Co na tom, že to odporuje základní ideji autora, že cenu vody fakticky určuje stát.
Článek končí sdělením úžasné banality, že voda není zadarmo a ujištěním, že můžeme být rádi, že není válka.
No super!
Cituji: „Dostupnost a čistota vody není zadarmo – ve světě se o tyto, pro nás zcela běžné spotřebitelské pojmy dokonce vedou, a patrně ještě povedou, i války.“ Chyby v interprunkci citace jsou původní – pana redaktora Petra Havla.
Celý článek pana Petra Havla si můžete přečíst zde: Kdo rozhoduje o ceně vodného a stočného? Konečné slovo má stát.
Z výše popsaných důvodů, doporučuji četbu článku naplánovat na Silvestra.
Hlavnímu sponzorovi České pozice, šéfovi ANO2011 nemusím přát nic. Vše mu už mí drazí spoluobčané předali.
Nic nemusím přát ani redaktorovi Petru Havlovi. V našem oligarchy vlastněném zpravodajství jej čeká zářivá budoucnost. A nás tolik podobných článků, až nám budou zářit oči.
No a tak vše dobré do nového roku. Voda bude všude po republice dražší, tedy si ji alespoň lépe užijme a vychutnejme.
PF 2014 Vám přeje Občanský monitoring.