V podstatě totéž říká i článek publikovaný v časopisu Česká justice: Jaké jsou legislativní možnosti postihu služby Čechů v nepřátelských vojenských organizacích?
Cituji z důvodové zprávy věty, které mne zaujaly / šokovaly. Celý dokument si můžete přečíst zde. Záloha dokumentu na našem webu je zde. Citace ponechávám bez komentáře. Pro mne osobně je tento stav ilustrací skutečného stavu připravenosti ČR čelit současným bezpečnostním hrozbám.
„K dnešnímu dni neuznává IS žádný stát na světě, ani Česká republika. To z hlediska českého právního řádu problematizuje trestní stíhání participace na IS. Jak vyplývá z rozboru Tomáše Gřivny, docenta kathedry trestního práva právnické fakulty University Karlovy, z 15. března 2015, nový trestní zákoník (dále jen „NTZ“) počítá toliko s trestností nelegální spolupráce se státními entitami. Proto je nezbytné změnit dotčené skutkové podstaty tak, aby se vztahovaly rovněž na teroristické organisace.“
„Dne 6. května 2015 vláda projednala zhodnocení možností trestního postihu služby občana České republiky v zahraniční ozbrojené entitě, která není armádou jiného státu, které vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Podle této analysy je participace na IS podřaditelná pod § 311 NTZ (teroristický útok). Jeho podstatou je útok na ČR, podle § 313 NTZ též cizí stát, nebo mezinárodní organisaci v úmyslu zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit veřejný úřad jednat, a to kvalifikovaným způsobem. Na základě odstavce 2 je trestné rovněž vyhrožování, veřejné podněcování nebo podpora teroristického útoku. Podle názoru předkladatelů je však podstatou teroristického útoku (terorismu) záškodnictví (sabotáž; někdy je rozlišováno mezi terorismem jako útokem na lidi a záškodnictvím jako útokem na majetek; jiné rozlišení spočívá v tom, že cílem teroru je způsobit strach, zatímco cílem sabotáže je prostý následek), takže standardní službu v ozbrojených silách IS pod ni nelze subsumovat. Jejím hlavním smyslem je totiž vojenská obrana dobytého území, nikoliv zastrašování obyvatelstva. V opačném případě by všichni povstalci byli automaticky teroristy, kterýžto výklad událostí na východě Ukrajiny je nutno považovat za zcela nepřípadný. Platí, že na rozdíl od povstalců záškodníci, tedy rovněž teroristé, nejsou chráněni mezinárodním právem válečným. Analysa ministerstva spravedlnosti rovněž zmiňuje kvalifikovaná jednání: použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje (§ 411 NTZ), válečná krutost (§ 412 NTZ) a persekuce obyvatelstva (§ 413 trestního zákoníku). Jejich podstatou je, že se jich bojovník IS může dopustit, ale nikoliv nutně. To by bylo předmětem dokazování. To samé platí pro vraždu (§ 140 NTZ), včetně její kvalifikované podoby, teroru (§ 312 NTZ).“
„Ostatní trestné činy postihují obvykle pouze kvalifikované jednání: válečná zrada (§ 320 odst. 1 NTZ) je možná pouze ve stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, genocidium (§ 400 odst. 1 NTZ), útok proti lidskosti (§ 401 odst. 1 NTZ) vyžadují spáchání zločinu proti lidskosti, a to pouze proti civilnímu – obyvatelstvu; obdobně apartheid a diskriminace (§ 402 odst. 1 NTZ). Co se týká verbálních trestných činů (založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 NTZ, projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 NTZ, popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 NTZ a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 356 NTZ), jejich další existence je sporná.“
„Základní skutkové podstaty, služba v cizích ozbrojených silách (§ 321 NTZ) a styky ohrožující mír (§ 409 NTZ), mají výhodu snazšího dokazování než je u kvalifikovaných skutkových podstat. Místo důkazu, že pachatel spáchal například teroristický útok, by po schválení novely stačilo dokázat pouhý fakt, že voják sloužil u cizího činitele. Je nutno rovněž vzít v potaz, že se jedná o činy spáchané v zahraničí, kde se důkazy pořizují obtížněji. Proto, aby lid měl jistotu, že české OČTŘ budou schopny postihnout službu v IS, jeví se schválení této novely jako nezbytné.“
„Podle zpráv z tisku bojuje v řadách IS až 6000 občanů EU, jak to vyčíslila komisařka Jourová. Otázkou je, zda se do této teroristické organisace zapojí též čeští občané. Evropská unie vyčlení v roce 2015 celkem 68 000 000 korun na vyškolení státních zástupců a dozorců. Zapojen bude Europol a Eurojust. Faktografický přehled vytvořila Michaela Kolářová. 2“
„Vzhledem k tomu, k dnešnímu dni není známo, že by některý český občan sloužil v IS, lze dopady jen těžko vyčíslit.“
Ani o tento údaj dosud nikdo z ČR Interpol nepožádal? Novela cituje údaje z tisku, nemáme, díky našim partnerstvím, a vzhledem k tomu, že si ze svých daní platíme bezpečnostní instituce, přesnější informace?
Další naše články z oblasti bezpečnosti si můžete přečíst zde.