Reklama
 
Blog | Vítězslav Praks

Už zase chtějí bourat na Václaváku v památkové zóně UNESCO!!!

Při poslední demonstraci proti záměru bourat dům č. 47 na Václavském náměstí, v památkové zóně UNESCO,  tisková mluvčí ministryně kultury sdělila: "paní ministryni na domu velmi záleží." Do dvou dnů od ukončení protestů bylo původní demoliční rozhodnutí odvoláno.

Jásal jsem. 

A podívejme: Investor garantoval ochotu do zbourání domu investovat miliardu a hle – státní správa otáčí svůj názor o 180 stupňů.

Protestujme! Nejde jen o tento jeden dům! Jde o celou zástavbu Václavského náměstí, ve vazbě na dominantu Národního Muzea!

Nemůžeme si přece nechat líbit tento způsob rozhodování! 

Reklama

Očividně rozhodnutí úředníků ministerstva kultury překvapil i samotnou ministryni kultury, neboť podala na ve věci tohoto rozhodnutí podnět k rozkladové komisi Ministerstva kultury. Tento krok paní ministryně vítám, doufejme, že to dopadne dobře.

Ministerstvo kultury totiž již kdysi rozhodlo o tom, že původní demoliční výměr pro Dům č. 47 na Václavském náměstí byl magistrátními památkáři (vedl je tenkrát Jan Kněžínek) schválen v rozporu se zákonem.

Stojí za to si odcitovat slova exšéfa památkářů pana Kněžínka: „Je to soukromý dům, a tak je věcí investora, jestli se mu vyplatí jej zbourat.“Srovnejme si to s památkovým zákonem. Všimněte si, že exšéf památkářů úplně ignoruje skutečnost, že se jedná o Václavské náměstí, památkovou zónu UNESCO. Kozel zahradníkem: Ten, kdo má památky chránit a je za to placen z našich daní, hrubě demagogicky argumentuje proti zájmům svého úřadu.

Úředníci ministerstva kultury se tenkrát pokusili dům zachránit a zahájili řízení o zaevidování domu jako kulturní památky. Ministrem kultury byl ovšem v té době exministr Besser (rezignoval v rámci korupčního skandálu), který řízení o zaevidování památky svým rozhodnutím zrušil a dal tak investorům zelenou.

Věc vypadala pro památku beznadějně, ale do dění tenkrát zasáhla odborná veřejnost: Návrh na prohlášení za kulturní památku podalo sdružení Uměleckohistorická společnost (sdružení českých i zahraničních památkářů).

S naším občanským sdružením jsme tenkrát uspořádali demonstraci.

Velmi početnou demonstraci uspořádal tenkrát i aktivista Stanislav Penc.

Proti předešlým záměrům bourání domu na Václavském náměstí tenkrát neprotestovala jen odborná veřejnost, občané a aktivisté, ale i senátoři:

Připomeňme si Stanovisko ústavu dějin umění AV ČR k této kauze, dokládající protiprávnost demolice.

Bourat na Václavském náměstí v památkové zóně UNESCO a stavět tam obchodní dům, nerespektující měřítko okolních budov, je zločin. 
Jestli si to necháme líbit, tak jsme jako generace nyní žijících lidí – selhali.

Mají protesty smysl?

Minulých demonstrací se zúčastnily stovky lidí a byly úspěšné. Podařilo se nám rozhodnutí zvrátit. Bohužel došlo opět ke změně rozhodnutí, a proto musíme znovu demonstrovat. Nejde jen o počty lidí – jde o pravdu. Samo Ministerstvo kultury potvrdilo, že původní rozhodnutí magistrátních památkářů bylo v rozporu se zákonem. Odbor kultury senátu dospěl ke stejnému rozhodnutí. Odborníci památkáři (AVČR) čeští i zahraniční proti demoličnímu rozhodnutí protestují. Celá příslušná část Václavského náměstí je v památkové zóně UNESCO. Zbourat zástavbu, postavit tam obchodní dům a zlikvidovat celé architektonické řešení  Václavského náměstí s dominantou Muzea a neutrální zástavbou okolních domů je zločin. Pokud se neozveme, padá i na nás.

Kdo vyjádřil protest?

Protestů se zúčastnil a zúčastní Klub za starou Prahu. Jejich vyjádření ke kauze je zde.

Protestů se zúčastnil i ASORKD, zde je jejich stanovisko.

Zde je stanovisko Prague Watch.

Zde odkaz na minulé stanovisko Občanského monitoringu.

Zde protestní stanovisko děkana FF UK v Praze.

A zde nově organizovaná demonstrace Občanského monitoringu.

Na facebooku se už k protestu hlásí stovky lidí. Doufejme, že dorazí i fyzicky.

Pořádat demonstrace nebo podat trestní oznámení?

Přišel mi do pošty dotaz, proč organizujeme protesty, proč nepodáme trestní oznámení. Zákony jsou postavené tak, že je možné zbourat třeba i Karlštejn. Existují způsoby, postupy, jak to udělat – legalisticky.

O všem rozhodují lidé a samozřejmě postupují formálně správně a v souladu se zákonem. Krade se v souladu se zákonem, bourají se památky v souladu se zákonem. Dosazování kozlů na místa zahradníků se stalo systémem, jak to tady funguje.

Jediná možnost je napadnout ta rozhodnutí věcně a přinutit dotyčné osoby změnit rozhodnutí nebo je donutit převzít za prokazatelně věcně špatné rozhodnutí plnou zodpovědnost při plné publicitě: A to je přesně cílem i tohoto článku. Můžete v tom pomoci, když budete chtít.

Nechci být manipulativní, ale co zůstane po naší generaci? Předkové s minimem technických možností stavěli neuvěřitelné věci. Dodneška je na tomto založena celá magie Prahy, i její hospodářský úspěch. (Praha je pátý nejbohatší region EU).

Naše generace má neuvěřitelné technické možnosti a staví jen podprůměrné obchodní domy. A to, co se dochovalo, bourá. Nepřipadá Vám to jako škoda? Nepřipadá Vám to jako naše hanba? Že to trpíme?

Za komančů bylo protestovat zakázané, hrozil za to kriminál. Dnes za to nehrozí nikomu nic, přesto o to lidé nejeví zájem. Hledí si svého talíře, pustí si večer mp3 nebo Dextra.

Nepřipadá Vám to jako škoda? Nepřipadá Vám to jako naše hanba? Změníme to nebo si necháme nečinně líbit i zdemolování Václavského náměstí?