Komentáře: Bavorský park by měl být příkladem pro Šumavský národní park

Od: Vítězslav Praks

Vítězslav Praks — Thu, 20 Mar 2014 19:27:37 +0000

Frede IV
Tedy je zcela jasné,že ředitel Krejčí neměl jinou možnost,resp.povinnost vyplývající ze zákona,než veškeré kalamitní dříví vytěžit. Nebyl vytěžen ani m3 úmyslnné těžby. Tak se to dělo i před vznikem NP Šumava/ lze doložit statistikou i za posledních cca 30 let / a i po vzniku národního parku. Vždy se kalamity větrné a kůrovcové střídaly.

Od: Vítězslav Praks

Vítězslav Praks — Thu, 20 Mar 2014 19:27:10 +0000

Frede III
Nezanedbatelným dalším důsledkem byly i v minulosti rozsáhlé “ uvolňovací“ těžby ve smíšených horských lesích nižších poloh,kde silné zásahy opět v porostech starších 120 let, porušily ekologickou stabilitu porostů,zejména odstraněním t.zv.kostry porostů,tedy nejkvalitnějších jedinců. V r.2008 se zcela zákonitě,tak,jak to bylo i v minulosti objevilo následně namnožení kůrovce a bylo zpracováno 119 292 m3 kůrovce a větrem spadlo dalších 38 739 m3,které byly také zpracovány. V r.2009 gradovala kůrovcová kalamita a bylo zpracováno 299 tisíc kůrovcového dříví a přes 6 tisíc větrné kalamity. V r.2010 gradace ještě trvala,ovšem na spodních lesních správách t.j.Stožec,České Žleby a Borová Lada klesla již na cca třetinu.Naopak začala gradovat na západní části Modrava,Srní Prášily. V tomto roce se vytěžilo 347 tis.m3 kůrovcového dříví a něco přes 2 tis.m3 větrné kalamity.

Od: Vítězslav Praks

Vítězslav Praks — Thu, 20 Mar 2014 19:26:17 +0000

Frede II
Z toho bylo Rozhodnutím MŽP ČR ze dne 5.3.2007 č.j.18517/ENV/06-972/620/06 ponecháno k zetlení bez zásahu cca 200 tisíc m3. Správnost rozhodnutí potvrdil později Krajský soud v Plzni. Zbývalo,tedy v r.2007 zpracovat cca 750 tisíc m3.Podle lesní hospodářské evidence/viz LES 8-01 Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví zasílaný ČSÚ a objektivním orgánům bylo v tomto roce zpracováno 751 911 m3 této větrné kalamity tak,jak ukládal zákon. Nebyl tedy pokácen úmyslně ani jediný m3 dříví. Větrná kalamita měla tak rozsáhlé důsledky zejména proto,že se v minulosti zasahovalo proti kůrovci i v horských smrčinách,kde se porostní stěny otevřely větru a silně proředily několik let trvajícími intenzivními těžbami kůrovce. Jednalo se většinou o porosty 120 let a starší.

Od: Vítězslav Praks

Vítězslav Praks — Thu, 20 Mar 2014 19:25:19 +0000

Frede, kopíroval jsem
stanovisko pana Ješátka, které reagovalo ještě i na jiné dotazy. Jinak k tomuto Vašemu dotazu říká pan Ješátko toto:
Na to je zcela jednoduchá odpověď. Ředitel Krejčí nastoupil do funkce po orkánu Kyrill,který ve dnech 18-19 ledna 2007 pokácel na území NP Šumava celkem cca 950 tisíc m3 dříví. Z toho bylo Rozhodnutím MŽP ČR ze dne 5.3.2007 č.j.18517/ENV/06-972/620/06 ponecháno k zetlení bez zásahu cca 200 tisíc m3. Správnost rozhodnutí potvrdil později Krajský soud v Plzni. Zbývalo,tedy v r.2007 zpracovat cca 750 tisíc m3.Podle lesní hospodářské evidence/viz LES 8-01 Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví zasílaný ČSÚ a objektivním orgánům bylo v tomto roce zpracováno 751 911 m3 této větrné kalamity tak,jak ukládal zákon. Nebyl tedy pokácen úmyslně ani jediný m3 dříví.

Od: Fred

Fred — Tue, 18 Mar 2014 16:42:44 +0000

Fakt dobrý.
Vyvracet něco, co jsem netvrdil (třeba to, že aktivisté považují nezasahování ve smrkových monokulturách) a naopak nereagovat na něco, co se nehodí do ideologického krámu (třeba tvrzení, že za „zeleného“ vedení parku v podobě ředitele Krejčího byla ve skutečnosti těžba dřeva enormní). Vás, zastupiteli a aktivisto, prostě některá fakta nezajímají. Úplně si u problematiky NP Šumava vystačíte s ostouzením Stráského, ber kde ber. Když vás to baví…… Skutečně vědoucí se zasmějou a nevědoucím jsou ty vaše články stejně u zadele. Tak dobrou chuť, už vaše faktografické hodování rušit nebudu.

Od: Vítězslav Praks

Vítězslav Praks — Mon, 17 Mar 2014 23:49:08 +0000

Rozloha Bavorského lesa
Ještě několik údajů:

Národní park má rozlohu 68 040 ha

z toho 80 % lesa / 54 100 ha/

20 % nelesní pozemky/ 13 900 ha/ část je zařazena do bezzásahového území a dochází tam k sukcesi dřevin např.po vojenské střelnici,přejezdů tanků atd/.

z nelesní půdy je: zemědělská 9 % / 5900 ha/ vodní plochy 1% / 1100 ha/ zahrnuto do bezzásahového území ost.plochy 10 % / 6 800 ha/ zástavba 0,1 % / 66 ha/ !!!!!!

Od: Vítězslav Praks

Vítězslav Praks — Mon, 17 Mar 2014 23:48:37 +0000

Re: Bavorský park by měl být příkladem pro Šumavský národní park
ovlivnil image Šumavy s dopadem do ekonomiky území.
3.Na území Národního parku nejsou desítky obcí a tisíce obyvatel. Přímo na území parku se nacházejí tyto obce: Prášily,Srní,Modrava,Kvilda,Horská Kvilda a České Žleby a Stožec/ mají jeden obecní úřad/. V nich se nachází cca 1200 stálých obyvatel. Např.obec Modrava má 65 stálých obyvatel. Ostatní obce jsou na kraji národního parku a právě z atraktivity území by mohly,tak,jako v Bavorsku nejvíce prosperovat.

Od: Vítězslav Praks

Vítězslav Praks — Mon, 17 Mar 2014 23:48:03 +0000

pokračování II
vegetačním stupni a uměle založenou smrkovou monokulturu v nižších vegetačních stupních. 2.K rozsahu zonace si musíme uvědomit,že Národní park Bavorský les má již 75 % bezzásahovosti v původním národním parku.Tam je také nejvyšší návštěvnost vzhledem k jeho atraktivitě.Dokladuje to i jejich odborná studie týkající se ekonomiky regionu.Naopak přidružená část,ve které se dosud zasahuje a postupně se bezzásahovost rozšiřuje, zdaleka takovou návštěvnost nemá.Souhlas obcí byl politický ústupek. Různá zastupitelstva v různých obdobích mohou mít jiné názory. Je tomu tak i na Šumavě. Při zřízení parku v r.1991 zastupitelé obcí písemně požádali premiera České vlády Pitharta o začlenění Národního parku Šumava do II.kategorie IUCN/je o tom dokument/. Naopak současní zastupitelé pod vedením předsedy Rady parku Stráského požadují zařazení do IV.kategorie,tedy chráněnou krajinnou oblast. Současně i uvedený Stráský,jako ředitel odmítl udělení Diplomu Rady Evropy pro náš park a tím naprosto negativně

Od: Vítězslav Praks

Vítězslav Praks — Mon, 17 Mar 2014 23:47:36 +0000

poprosil jsem
Poprosil jsem o vyjádření Petra Ješátka, st., spolupracovníka Ringu, který je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní je v důchodu. Na Vaši připomínku mi napsal toto:

Dobrý den.

1. Není pravda,že aktivisté požadují bezzásahovost ve smrkových monokulturách. V národním parku Šumava jsou zastoupeny Lesní vegetační stupně následovně:

9. LVS – vrchovištní kleč 1,9 %

8.LVS – horské smrčiny 25,3 % / jejich ochrana bezzásahovostí byl jeden z hlavních důvodů vyhlášení národního parku

7.LVS bukové smrčiny 32,5 % ty byly v minulosti ve větším rozsahu přeměněny na smrkové monokultury a tam vědci,spolu s aktivisty požadují jejich přeměnu,zejména podsadbami jedlí a bukem a převedení do původního zastoupení dřevin. 6.LVS smrkové bučiny 39,2 % obdobná situace 5.LVS jedlové bučiny 0,2 % bory 0,9 % Tedy zásadně musím rozlišovat horskou smrčinu v 8.Lesním

Od: Fred

Fred — Mon, 17 Mar 2014 19:21:59 +0000

My, Vítězslav Praks I.?
Udělat si názor, nás autor vyzývá, může samozřejmě každej, kdo má do prdele díru a v době internetu ho může i publikovat. Nemusí k tomu ani vědět, jakou má oproti našemu rozlohu park v Bavorsku, kolik procent z toho tvoří bezzásahové zóny, jak těsně s bezzásahovými zónami sosedí lesy v zónách zásahových, či dokonce úplně mimo park, jaká je tam hustota osídlení a jak je tam vůbec činný turistický průmysl (ten tam má takový obrat, že skutečně ja na místě hovořit o průmyslu). A nemusí ani vědět, jaká byla průměrná roční těžba za předchozího ředitele zdejšího NP, jehož ovšem vybral ministr se správným ideologickým znaménkem, takže melouni proti němu celou dobu jeho ředitelování ani nepípli. Připomnělo mi to slogan k Johnny Englishovi“ Neví co je bolest, neví co je strach, neví vlastně vůbec nic.“ Můžu vám říkat Johnny?