S komunikačními kanály, které vidím na vašem profilu, si však vůbec nerozumím.
Poprosím syna aby mne nějak propojil.
Může to pár dní trvat.
Hezký den.

Pokud byste měl zájem toto probrat, dejte mi prosím na sebe kontakt. Díky, hezký den, Vítězslav Praks, Obcanskymonitoring.cz

Něco vám k tomuhle papírování okolo realizací povím.
Zpravidla se jím živí teoretici, praxí nepolíbení, kteří, z pohledu tvůrců a výtvarníků, naprosto nevědí která bije.
Za svůj profesní život jsem sepsal stovky restaurátorských zpráv a technologických popisů.
Proto je pro mne pohled pro bohy, když se mi dostane do rukou kterékoliv výběrové řízení.
Ti pašáci, co se živí vypisováním zadání a podmínek, klidně opíšou celou mou zprávu a ještě se pod ní podepíšou.
A že absolutně netuší o čem mluví?
Cha, a koho to zajímá?
Já, potenciální soutěžící je ohrozit nemůžu a jejich nadřízení tomu rozumí ještě méně.

Původně jsem zamýšlel uvést nějaké, zvláště povedené, příklady.
Jenomže, to je na humoristický kabaret…

Tohle kupodivu panu Praksovi nevadí. Ale vadí to mně, a to daleko víc než maršmeloun sám.

Když si nalistujete první článek pana Prakse o Maršmelounu, můžete se zahloubat nad památkářským zdůvodněním. Já ho sem opíšu:

„Předložený návrh představuje kvalitního reprezentanta novodobé architektury, který citlivě reaguje na historické prostředí. Tvoří vhodný hmotový přechod mezi asanační a drobnou zástavbou okolí Anežského kláštera. Svým kompozičním členěním novostavba vhodně evokuje soudobými prostředky rostlý nepravidelný charakter historické zástavby, která v místě stála.“

Přeložme si poslední větu z úředního ptydepe do obecné češtiny: rostlý nepravidelný charakter zástavby de facto znamená, že se tam původně stavělo po staletí, jak koho napadlo. Tomu se Maršmeloun přece nevymyká, nebo ano? – Prostě se dál staví, jak koho napadne a jak dovolí peníze. Dřív se to smělo a teď se to nesmí?